Navigace

Obsah

Vesnice Štichovice se rozkládá na katastrálním území téhož jména o rozloze 7,59 km², nachází se 5 km jihovýchodně od Manětína v nadmořské výšce 458 metrů.

Název vsi byl odvozen od majitele zdejšího statku „Štich“ ve významu „ves lidí Štichových“. Z předhusitské doby se o ní nedochovaly žádné písemné zprávy, přestože patřila na Manětínsku svou rozlohou k největším. Lze předpokládat, že Štichovice náleželi pánům z Brda, kteří je v polovině 14. století prodali manětínským johanitům. Vpolovině 15. století byla vesnice součástí rokycanského panství. O sto let později náležela k hradu Třebel.
Od roku 1614 byla však nedílnou součástí manětínského panství, jehož majitelem byl v době zrušení vrchnostenské správy Prokop Alois Lažanský.

Pravomoc zrušené vrchnostenské správy byla s účinností od 1. ledna 1850 delegována na nově zřízené prvoinstanční úřady politické správy a zčásti i na nově ustavenou obecní samosprávu. Základním pilířem obecní samosprávy se stala místní (později též politická) obec. V roce 1850 ustavená místní obec Štichovice zahrnovala katastrální obce (osady) Štichovice, Křečov a Ondřejov. Volenými orgány politické obce se staly obecní výbor (od roku 1919 obecní zastupitelstvo) a obecní představenstvo (od roku 1919 obecní rada) vedené obecním představeným (starostou). Po roce 1919 se stala povinně zřizovaným poradním orgánem obce ještě finanční komise. Již v roce 1878 se katastrální obce Křečov 
a Ondřejov vyčlenily z politické obce Štichovice a zřízena byla místní obec Křečov, která zahrnovala kromě Křečova ještě Ondřejov. Politická obec Štichovice pak spravovala pouze stejnojmenné katastrální území.
Obec Štichovice patřila do kraje Plzeňského, politického okresu Kralovice a soudního okresu Manětín. Poštovním úřadem a četnickou stanicí náležela ves zprvu do Manětína a od roku 1905 do Mladotic. Obvodem státního lékaře příslušely Štichovice do Manětína. Od roku 1683 byly Štichovice součástí křečovského farního obvodu. V Křečově fungovala také farní škola, která byla roku 1870 přeměněna na školu obecnou. V druhé polovině 19. století ji navštěvovaly děti ze všech tří osad štichovické politické obce a ještě z Vrážného, Korýtek a Plání.
Štichovice, stejně tak i Křečov a Ondřejov bývaly typicky zemědělskými lokalitami, jejichž
obyvatelé se živili převážně obděláváním půdy a chovem dobytka. K postupným změnám přispěla i výstavba železniční dráhy přes nedaleké Mladotice a vybudování tamější železniční stanice na přelomu 19. a 20. století a k ní dovedené okresní silnice Manětín – Mladotice. Mezi léty 1890-1894 byla postavena silnice z Manětína procházející Štichovicemi a Křečovem. Další úsek této komunikace do Mladotic s propojením do Kralovic se stavěl v letech 1896 až 1908; zakončen byl mostem přes řeku Střelu. Úsek od Křečova až k Vladměřicím se záhy jevil jako nevyhovující, proto hned po první světové válce se začalo s
přípravou projektu na jeho předělání. Nový úsek silnice do Manětína, postavený v letech 1923-1925, byl již veden kolem Křečova, Štichovic a České Doubravice. Na této komunikaci od roku 1932 provozoval manětínský dopravce Josef Václavík autobusovou linku Manětín – Mladotice. Na počátku 30. let 20. století se obecní zastupitelstvo zabývalo projektem stavby samočinného vodovodu, jehož zdroj měl být v lukách „Na Sedlci“. Na sklonku 30. let obec žila jednáním o zahájení elektrifikace.
Spolková činnost v obci se začíná prosazovat až počátkem 20. století, kdy byl ustaven zdejší sbor dobrovolných hasičů. V roce 1928 si obec zřídila vlastní obecní knihovnu.
Činnost Obecního úřadu Štichovice byla ukončena v květnu 1945 ustavením místního národního výboru.